Už ani nevím proč, začal jsem rozjímat o mobilních telefonech, které mi za můj život prošly rukama. Dostal jsem se k číslu 5, respektive 6. Když vezmu v úvahu, že svůj první mobil jsem si pořídil v roce 2001, vychází to v průměru 1 mobil na dva roky.
Bosch Com 509
Tento kousek do svých pěti nepočítám, protože ho vlastnil můj tatík. Je to však úplně první mobil, co jsme měli v rodině. V tehdejší době jsem se v mobilech vůbec nevyznal – pamatuji si jenom, že kdo měl tehdy Nokii, byl king. Tenhle Bosch však nebyl na tehdejší dobu vůbec špatný. Možná měl trochu větší rozměry, ale uměl vše potřebné, tedy telefonovat a psát SMS. Ostatně tehdy toho mobilní sítě ani víc neuměly. Displej byl monochromatický, textový a dvouřádkový. Zajímavostí tohoto telefonu bylo průhledné plastové tělo – poloprůhlednými plasty byly vidět vnitřní střeva, případně i žárovičky podsvícení klávesnice.
Ericsson A2628s
První opravdu můj vlastní mobil, zakoupený někdy na podzim 2000. Na tehdejší dobu už byl celkem veliký a měl poměrně dlouhou anténu. Měl však celkem velký 4řádkový (monochromatický) displej a už taky zvládal nějakou tu grafiku. Co mi na něm ostatní záviděli byla super zpracovaná hra Tetris. Bohužel, po roce a půl se z ničeho nic zasekl, že pomohlo jen vyndání baterie a tuto parádu pak pro velký úspěch opakoval vždy do 5ti minut od zapnutí. Oficiální servis reklamaci neuznal (obvyklé důvody jako nesprávné používání, vystavení vlhkosti a prašnému prostředí, …) a tak se poroučel do popelnice.
Siemens MT50
První mobil, který jsem si opravdu dlouho a s rozvahou vybíral. Měla to být náhrada za doslouživší Ericsson, oproti kterému byl technicky o několik mílových kroků dále. Byl malý akorát tak do ruky, měl grafický monochromatický, modře podsvícený displej, vibrace a mnoho dalších vychytávek. Šli do něj přes mobilní internet stahovat vyzvánění a hry. Na svou dobu a cenu to byl takřka špičkový telefon. Bohužel, ani ne po půl roce mi byl na jedné brigádě ukraden.
Alcatel OT 301
Jako náhradu za ukradeného Siemense jsem si v bazaru za pár stovek pořídil tohoto Alcatela. Byl to opět malý telefónek s grafickým monochromatickým pětiřádkovým displejem, který tehdá chrlili na trh snad všichni naši operátoři. Měl jsem štěstí na kousek s netradičním krytem s dekorem vojenského maskování. Neuměl toho sice moc, ale na základní funkce bohatě stačil. Specifikem byla nepraktická stojanová nabíječka. Naštěstí v rodině byly tyhle telefony čtyři, takže jsem ji s sebou nemusel vozit. A co si pamatuji, tak na jedno nabití vydržel i týden. Sloužil mi více než dva roky, než jsem se rozhodl upgradovat na nějaké modernější zařízení a pak ještě notnou chvíli sloužil tchánovi – zkrátka takový nezmar.
Siemens CX70
Opět dlouho rozvažovaná koupě a opět návrat k Siemensu. Tenhle mobil jsem si zamiloval. Uměl všechno, co jsem potřeboval, měl velký barevný displej o rozlišení 132×176, který byl dobře čitelný i na slunci, po zakoupení kabelu komunikoval s počítačem – prostě paráda. A byl to můj první telefon s vestavěným foťákem. Věrně mi sloužil takřka 5 let bez jediného problému. Tedy jednou mi dost navlhnul a pak se 2 dny různě zasekával, ale vše vyschlo a jel zase dál. Ještě dneska, když do něj vrazím SIMku, tak bez problémů funguje, jenom baterka už nemá výdrž jako dříve.
Sony Ericsson W910i
V únoru 2009 mi vznikl u operátora nárok na dotovaný telefon a tak jsem se rozhodl z upgradovat. Protože dojíždím městskou do práce, chtěl jsem něco, na čem bych mohl poslouchat hudbu. Do oka mi padl Walkman telefon od SE. Musím říct, že to byla opět výborná volba. Navíc v balení telefonu byla pro mě naprosto nečekaná výbava – telefon, nabíječka, 1GB M2 karta, USB čtečka na tuto kartu, kabel pro propojení s počítačem a hlavně výborná sluchátka-špuntovky, která používám dodnes. Opět se mi zvětšil displej, tentokrát na hodnotu 240×320. Jako udělátko na hraní her a poslech při cestě do práce mi úspěšně dva roky sloužil. Jedinými důvody pro jeho opuštění byl nástup chytrých dotykáčů a opětovná nabídka od operátora na dotovaný telefon. A tak ho teď prohání moje žena.
Sony Ericsson Xperia X8
V únoru zakoupený a můj současný telefon. Můj první dotykáč a první mobil s operačním systémem. Výběr byl opět dlouhý a pečlivý. Rozhodla cena a parametry OS Android. Opět narostla velokost a rozlišneí displeje na 320×480. Balení opět obsahovalo slušnou výbavu – telefon, nabíječku, kabel k PC, náhradní zadní kryt, 2GB microSD karta a sluchátka – ty jsou oproti špuntovkám od W910i naprosto otřesná. Jedinou drobnou nevýhodou byla absence modelů v černé barvě a tak jsem se musel spokojit s bílou verzí. Další nevýhodou, o které jsem při koupi ale neměl páru, byla neochota SE vydávat pro existující telefony nové verze operačního systému. Za úspěch se dá považovat vydání aktualizace na 2.1 Eclair (v telefonech je původně verze 1.6). Ovšem kutila jako jsem já to nemůže rozházet. Telefon jsem rootnul a už provozuji neoficiální ROMky, aktuálně Floyo 2.2 a vyhlížím použitelnou verzi 2.3.
No, uvidíme za dva roky, až mi bude operátor nabízet zase dotovaný telefon, co si vyberu. Podle trendu to vypadá na dvoujádrový model s rozlišením displeje alespoň 800×600 
Žádné komentáře.