Tak jsem byl včera zase testovat nějaká ta rodinná auta. Tentokráte padl do hledáčku autosalon Citroen ve Strašnicích. Naše první kroky vedli k modrému Berlingu, které stálo vystavené přes salonem. Po krátkém přivítání nás pan prodejce vzal do druhé části salónu, ve které stálo další, pískové Berlingo a modrá C4 Picasso. Po sdelení, že náš finanční limit je někde kolem 400tisíc nám oznámil, že ani to C4 Picasso není pro nás úplně nedosažitelné a že se v něm můžeme projet. A tak jsem vyzkoušel jak Berlingo, tak C4 Picasso.
První šlo na řadu Berlingo 1.6HDi 68kW/92k ve výbavě Multispace. Po troše lavírování s nastavením sedadla se mi v něm sedělo opravdu pohodlně. Díky dodávkové minulosti je posez v Berlingu vyšší a tak je z něj dobře vidět. Luxusní je i výhled vzad přes dvě opravdu veliká zpětná zrcátka (za ty by se nemusel stydět ani menší autobus). Palubní deska a ovládání přístrojů nevybočuje z průměru. Na budíky je pěkně vidět a důležité ovládací prvky jsou po ruce.
S autem jsem ujel asi 3km po městě. Řízení je příjemné, jde lehce, možná by to chtělo trošku větší zpětnou vazbu, ale asi jde jenom o zvyk. Devadesátikoňová jednašestka má slušný zátah od cca 1700 otáček, ovšem zvládla i rozjezd „na dvojku“ hezky od 1200. Bohužel, ve městě jsem si nedovolil moc překračovat povolenou 50tku, jen v jednom úseku mezi garážemi jsem to vyšponoval na 80km/h. Na Berlingo obsazené 3 dospělými a jedním děckem v městském provozu tenhle motor rozhodně stačí. otázkou je, jak by si vedl ve 130km/h na dálnici. Zatím všichni tvrdí, že problém nemá, ovšem rád bych si to ověřil na vlastní kůži. Překvapilo mě, že ani ve vyšších otáčkách (kolem 3000) neprotikal hluk motoru nijak významně do kabiny.
Berlingo je rozhodně zajímavé rodinné vozítko s úžasným prostorem přepravní kapacitou. Kdybych nejezdil skoro polovinu najetých kilometrů po dálnici, asi by stálo v mém řebříčku kandidátů na nové auto o stupínek výše. A to za ceny skladových vozů 362tisíc ve výbavě Multispace+metalíza+paket parkování 1+podélný střešní nosič, respektive 388tisíc ve výbavě Multispace Extra+metalíza+paket parkování 2.
Druhým testovaným „koněm“ byla C4 Picasso 1.6HDi 80kW/110k ve výbavě Dynamique (prakticky ekvivalentní Tendance). Hned na první pohled je vidět, že je to oproti Berlingu zcela jiná koncepce. I když člověk sedí možná ještě výše, výhled mi přišel menší. Také jsem měl problém zvyknout si na display nahrazující běžné ručičkové ukazatele, který není umístěn za volantem, ale ve středu palubní desky (údajně si na to člověk rychle zvykne, ovšem mě těch 10 minut nestačilo). Také volant s pevným středem (otáčí se jenom ramena a „obruč“) ve mě zprvu nevzbuzoval důvěru, ovšem při jízdě jsem na to prakticky okamžitě zapomněl.
Podvozkově je C4 Picasso překvapivě tvrdší než Berlingo. ne že by to byl nějaký kostitřas, ale „tankodrom“ mezi garážemi za autosalonem byl více cítit právě v Picassu. Stodesetikoňová jednašestka neměla s autem žádný problém. a opět slušně táhla od cca 1700 otáček. Její vrnění se do kabiny prakticky nepřenášelo.
C4 Picasso je rozhodně designově vydařené auto. Co ztrácí na Berlingo v praktičnosti, prostoru a přepravních možnostech, to jednoznačně dohání na designu, komfortu a výbavě. A s cenou nabízené skladovky, výbava Dynamique (ceníková Tendance+paket sport) za nádherných 415tisíc se dostala do užšího výběru.
Na závěr musím dodat, že vše porovnávám hlavně s autem, na které jsem zvyklý, a tím je Ford Fiesta 1.4TDCi z roku 2002. Velice mě překvapilo, že z obou Citroënů jsem rozhodně neměl pocit, že řídím řádově větší auto. Co mě ovšem u obou Citroušů trochu zklamalo, bylo řazení. Oproti Fiestě, kde jsou dráhy řadící páky jakoby jasně dané a páka po nich klouže tak nějak přirozeně, jsem měl pocit nepřesnosti a plandavosti. Ovšem ve všech ostatních ohledech je rozdíl 9let mezi auty pekelně znát.
Žádné komentáře.